DVOJAKOST P╪═JM┘ A V▌DAJ┘

Anal²za rodinn²ch rozpoΦt∙ pomocφ p°φjmovΘ rovnice domßcnostφ provokuje zajφmat se o n∞kterΘ skuteΦnosti, kterΘ spφÜe tuÜφme, ne₧ prokazateln∞ vφme. Jednß se p°edevÜφm o dan∞ a srß₧ky ze mzdy. Ve mzdovΘ ·Φtßrn∞ nßm v₧dycky, co₧ je obecn∞ dob°e znßmo, n∞co strhnou. Bereme to jako fakt. Ale co a na co to ôn∞coö p°esn∞ je, tφm u₧ si hlavu tolik nelßmeme. Ostatn∞ nejsme sami. To ôn∞coö p°ece nestrhßvajφ jenom nßm, ale vÜem (zase ta berliΦka faleÜnΘ solidarity faleÜnΘho kolektivu; jejφ zvlßÜ¥ zavilφ odp∙rci hovo°φ hanliv∞ o ôprincipu chovßnφ stßdaö). Nenφ proto od v∞ci si n∞kterΘ d∙le₧itΘ v∞ci p°ipomenout.

STOP:
Dan∞ a srß₧ky ze mzdy

Existujφ zßkony, kterΘ regulujφ, a¥ se nßm to lφbφ Φi ne, naÜe p°φjmy a v²daje. P°φjmy obvykle sni₧ujφ (da≥ z p°φjm∙) a v²daje zvyÜujφ (socißlnφ a zdravotnφ pojiÜt∞nφ, spot°ebnφ dan∞, da≥ z p°idanΘ hodnoty). V souladu s principy solidarity, viz dodatky o historii a ekonomick²ch soustavßch, toti₧ stßt v n∞kter²ch p°φpadech zßkonn∞ naÜe chovßnφ omezuje. Uklßdß nßm nap°φklad v dob∞, kdy pracujeme, financovat d∙chodovou politiku, to jest vydßvat z naÜich p°φjm∙ Φßst na d∙chody pro obΦany v postproduktivnφm v∞ku, p°ispφvat na dßvky nemocn²m a uklßdß nßm takΘ i n∞kterΘ povinnosti, nap°φklad pojistit si vozidlo. Naopak, jsme-li my pot°ebnφ, p°ispφvß zase stßt nßm - v nemoci, v nezam∞stnanost a tak dßle.

Markantn∞ se obΦanskß solidarita projevuje p°i odchodu do d∙chodu. Pak u₧ na nßs, v p°φpad∞ takzvanΘho pr∙b∞₧nΘho financovßnφ d∙chod∙, kterΘ je v naÜφ zemi hlavnφm zdrojem p°φjm∙ v postproduktivnφm v∞ku, p°ispφvajφ jenom a jenom ôcizφ lidΘö, zatφmco v aktivnφm v∞ku jsme na ôcizφ lidiö p°ispφvali my. Jin²mi slovy: jednou vydßvßme penφze my (mßme v²daje v podob∞ r∙zn²ch ôpovinn²ch srß₧ekö, kterΘ nßm provßdφ prßv∞ ta naÜe mzdovß ·Φetnφ), jindy je na naÜe pot°eby a pot°eby naÜich rodin vydßvß stßt (pobφrßme p°φjmy v podob∞ nejr∙zn∞jÜφch d∙chod∙ a dßvek). To je princip solidarity v praxi.

Samoz°ejm∞, ne v₧dy se nßm vÜechno lφbφ a ne v₧dy pova₧ujeme vÜechno za spravedlivΘ. Jsme-li zdravφ a poctiv∞ pracujeme, nemßme velkou chu¥ podφlet se na dßvkßch pro ty, kte°φ se prßci vyh²bajφ. Jen₧e ne vÜichni jsou flßkaΦi a ne vÜichni za svou nemoc a ₧ivotnφ nesnßze mohou. Pak nastupuje ona solidarita a politick² boj, ve kterΘm soupe°φ ôÜt∞drß a pl²tvajφcφö levice se ôskoupou a spo°φcφö pravicφ. My se obvykle chovßme p°irozen∞, to jest, jsme-li na tom zrovna dob°e, stojφme pevn∞ za pravicφ, nestojφme-li si zrovna nejlΘpe, podporujeme levici. Je na politicφch, aby ôustßliö zlat² st°ed.

Prakticky se v²Üe uvedenΘ povinnosti obΦana v∙Φi stßtu, takzvanΘ pojiÜt∞nφ ze zßkona (zdravotnφ pojiÜt∞nφ, ale takΘ pojiÜt∞nφ vozidel), zabezpeΦujφ zßkonnou formou povinnΘho pojiÜt∞nφ, u kterΘho nenφ t°eba zvlßÜ¥ sjednßvat ₧ßdnou smlouvu. NutnΘ je pouze zaplatit ve stanovenΘ lh∙t∞ odpovφdajφcφ Φßstku. P°ehled nejd∙le₧it∞jÜφch vybran²ch zßkonn²ch povinnostφ a prßv obΦan∙ ve sv∞tle vzßjemnΘ solidarity a financovßnφ v∞cφ spoleΦn²ch je uveden v nßsledujφcφm schΘmatu.

SPOT╪EBA (povinnost platit)

P╪═JEM (prßvo na dßvku)

Zßludnosti problΘmu platit, na jednΘ stran∞, a p°ijφmat dßvky na stran∞ druhΘ nejlΘpe osv∞tlφ p°φklady z praxe. Uve∩me jeden, odborn∞ spφÜe pro experty, ve sv²ch d∙sledcφch se vÜak t²kß lidφ zßvisl²ch na mzd∞, tedy v∞tÜiny z nßs. Jednß se o dßvky nemocenskΘho pojiÜt∞nφ. Zam∞stnanci a soukromφ podnikatelΘ (₧ivnostnφci) nemajφ p°i jeho placenφ stejnΘ podmφnky, navφc soukromnφci, na rozdφl od zam∞stnanc∙, hradφ platby nemocenskΘho pojiÜt∞nφ dobrovoln∞.

STOP:
Pro experty, ale i pro voliΦe!

Zam∞stnavatel za urΦitou vykonanou prßci odm∞nφ zam∞stnance m∞sφΦnφ hrubou mzdou ve v²Üi 10 000 korun. Co by se zm∞nilo ve vztahu k odvodu pojistnΘho na socißlnφ a zdravotnφ pojiÜt∞nφ a ve vztahu k da≥ovΘ povinnosti, kdyby tuto prßci za zam∞stnance vykonal sßm zam∞stnavatel a obdr₧el za ni odm∞nu ve v²Üi p°φm²ch nßklad∙, kterΘ mu jako zam∞stnavateli vzniknou v p°φpad∞ vykonßnφ prßce zam∞stnancem, to jest ve v²Üi on∞ch ji₧ vzpomφnan²ch 10 000 korun?

V p°φpad∞ vykonßnφ prßce zam∞stnancem p°i jeho hrubΘ mzd∞ 10 000 KΦ jsou nßklady zam∞stnavatele rovny nejmΘn∞ (ve h°e jsou samoz°ejm∞ i dalÜφ nßklady, nap°φklad za materißl) Φßstce ve v²Üi mezd plus odvody pojistnΘho, to jest 13 500 KΦ. Stßtu bude v tomto p°φpad∞ odvedeno 3 400 KΦ pojistnΘho na socißlnφ zabezpeΦenφ a p°φsp∞vek na stßtnφ politiku zam∞stnanosti, 1350 KΦ pojistnΘho na vÜeobecnΘ zdravotnφ pojiÜt∞nφ a 915 KΦ dan∞, respektive zßlohy dan∞ z p°φjmu, tedy dohromady 5 665 KΦ. Zam∞stnanci zbude 7 835 KΦ (13500 - 5665).

Jestli₧e tuto prßci vykonß soukrom² podnikatel sßm a za vykonanou slu₧bu (pozor, u₧ ne prßci) obdr₧φ Φßstku 10 000 KΦ, potom stßt p°ijde na odvodech na socißlnφ a zdravotnφ pojiÜt∞nφ o 2505 KΦ, jak ukazuje v²poΦet v nßsledujφcφ tabulce.

Porovnßnφ p°φjm∙ a p°φsp∞vk∙ na socißlnφ a zdravotnφ zabezpeΦenφ a da≥ z p°φjm∙ zam∞stnanc∙ a samostatn²ch podnikatel∙ (v KΦ)

P°φΦina rozdφlu tkvφ ve vym∞°ovacφch zßkladech. Vym∞°ovacφm zßkladem osoby samostatn∞ v²d∞leΦn∞ ΦinnΘ pro odvod pojistnΘho je - na rozdφl od zam∞stnance - 35 % p°φjmu z podnikßnφ po odpoΦtu v²daj∙ vynalo₧en²ch na jeho dosa₧enφ, zajiÜt∞nφ a udr₧enφ. Podnikatel tak odvede na pojistnΘm o 2505 KΦ mΘn∞, avÜak zaplatφ o 424 KΦ vyÜÜφ da≥. Celkem stßt obdr₧φ o 2801 KΦ mΘn∞, ne₧ kdyby prßci vykonal zam∞stnanec.

Ve skuteΦnosti budou rozdφly v odvodech stßtu jeÜt∞ vyÜÜφ, nebo¥ jsme mlΦky p°edpoklßdali podnikatelovo nemocenskΘ pojiÜt∞nφ a tudφ₧ stejnou sazbu pojistnΘho jako v p°φpad∞ zam∞stnance. NemocenskΘ pojiÜt∞nφ osob samostatn∞ v²d∞leΦn∞ Φinn²ch vÜak je, podle souΦasnΘ prßvnφ ·pravy a na rozdφl od nemocenskΘho pojiÜt∞nφ zam∞stnanc∙, dobrovolnΘ. V p°φpad∞, kdy se podnikatel nep°ihlßsφ k ·Φasti na nemocenskΘm pojiÜt∞nφ osob samostatn∞ v²d∞leΦn∞ Φinn²ch, odvede na pojistnΘm o dalÜφch 208 KΦ mΘn∞ (4,4 % z vym∞°ovacφho zßkladu). Zv²Üφ se mu sice jeho da≥ovß povinnost (o 40 KΦ), ale celkem stßtu odvede jenom 3416 KΦ (oproti 3584 KΦ uveden²ch v tabulce), a zb²vß by mu nakonec 10 084 KΦ. Aby doÜlo k narovnßnφ, musel by b²t vym∞°ovacφ zßklad osob samostatn∞ v²d∞leΦn∞ Φinn²ch zv²Üen ze souΦasn²ch 35 % na 74 % a dobrovolnost zm∞n∞na na povinnost.

I o takov²ch ôdetailechö je politick² zßpas. Ne jenom o politick²ch a ideologick²ch heslech a dogmatech. JeÜt∞ nedßvno nap°φklad ╚SSD navrhovala zv²Üenφ ze souΦasn²ch 35 procent na 50 procent. I p°es navrhovan² kompromis (oproti ôspravedliv²mö 74 procent∙m), kter² nenarovnßval nerovnΘ podmφnky zam∞stnanc∙ a soukrom²ch podnikatel∙ ·pln∞, narazila paradoxn∞ - kv∙li neznalosti - na tvrd² odpor pravicov²ch stran a jejich voliΦ∙-zam∞stnanc∙, i kdy₧ jejich spor se m∞l odehrßvat de facto v ·pln∞ ôopaΦnΘm garduö.